Co bylo...

Jak jsme letěli 19.6. na nádvoří domu pánů z Kunštátu

29. června 2012 v 20:10 | Lemonpie
Konečně jsem si založila spešl rubrika na akce a zážitky, který tak úplně nechci rvát do deníčkové rubriky. A taky jsem se dokopala k tomu napsat článek o mém prvním koncertě (počkat, to jako fakt? no jo, on to byl můj první koncert...)

Bylo nebylo, jednoho dne se zde objevila informace, že v Brně, v našem milovaném Brníčku, se bude pořádati koncert téhle nejlepší a hlavně nejoriginálnější české kapely. Hned jsem rozhodila chapadla své informační sítě a začala se na ono úterý těšit. Celý den jsem měla dost nabitý akcemi, ale nakonec jsme se s Fitli a její mladší sestřičkou sešly na Šilingráku (přesně ve tři čtvrtě na osm). Složité jsou cesty osudu a složité byly i naše cesty ke vstupu na nádvoří. V průchodu u kavárny byla menší fronta, na jejímž konci jste po vypláznutí stovky za vstup dostali na ruku krásné, novotou zářící, lihovkové péčko. Prošly jsme až na nádvoří, kde se už pomalu začínali scházet lidi a posedávat s pivečkem v ruce.

Milovaní muzikanti v plné sestavě se dostavili s akademickou čtvrthodinkou a hnedka na úvod zahráli pohybovou hitovku Hvězda padá. Podle mého názoru si ji teda mohli schovat na pozdějc, až lidi budou víc roztančení, aby víc skákali atp. V té chvíli už bylo nádvoří nacpané, a jedna písnička střídala druhou. Stály jsme v jádru fanoušků pod pódiem, takže jsme si každou písničku náležitě užily a atmosféra byla naprosto dokonalá. Jak všichni zpívali refrén, a ten pocit davové sounáležitosti :'-( Prostě to bylo strašně super, uchvacující a nejradši bych si to ještě aspoň stokrát zopakovala.

Nevím jak Fitli, ale domů jsem se dostala v pohodě, i v mém letním oděvu mě žádný přepadení nepotkalo a já mohla usnout s pocitem super prožitého dne.

A teď pár vtipných postřehů:

1.) Ten den bylo strašný horko a chudáček Rudolf se moc a moc potil, až mu pot tekl do očí a on nic neviděl. Nezávidím! Naštěstí se pak, s postupem nočních hodin, trochu ochladilo, takže už byl v pohodě.

2.) Fitlinčina mladší sestra nemá moc ráda hluk a obecně davové aktivity, takže zatímco okolí křepčilo jako šílení, ona tam stála a koukala. Ale nakonec se jí to snad taky líbilo. Komu by se taky Poletíme? nelíbili?

3.) Tak v půlce koncertu jsme se vydaly pro malinovku, jenže než jsme vystály frontu, začly na plný pecky hrát fousy, takže jsme tomu barmanovi vůbec, ale vůbec nerozuměly, i když stál asi půl metru od nás. Nakonec jsme se dozvěděli, že se ptal: "Chcete něco jinýho, než pivo?", což nám docela vyrazilo dech. Přece jenom...na osmnáct asi fakt nevypadám ani já, ani Fitli.

4.) Narozdíl od Rudolfa se můj miláček Vojtísek (doufám, že to nebude číst) nijak zvlášť nepotil a zejména u písničky Mařena byl velice zezy. Jak jenom otvírá pusu a jinak mimikou vůbec nehýbe :-O <3

5.) Po koncertu nás kontaktovala jistá (nebo spíš nejistá, kdo to sakra byl?) šifrátorka z Technoplanety, se kterou jsme si výborně popovídaly.

6.) A to nejlepší nakonec! Už na začátku koncertu jsme si všimly dvou nedbale přilepených plakátů (vlastně Fitli už měla svůj utržený odjinud). No a když jsme viděly, jak si nějaký jiný fanoušek jeden zcizil, nemohla jsem odolat a u toho druhého následovala jeho příkladu. A co víc, nechaly jsme si své plakátky podepsat od všech členů! Chápete to??? A Vojtísek se na mě tak krásně usmál.../přiblblý pohled/... Plakáteček už visí u mě na nástěnce a dala bych vám i fotku, jenže jaksi nemám baterky do foťáku, a tak se budete muset spokojit s normální "by google":


P.S. Naschvál, kdo pozná, kdo je Vojtísek! (a vy dvě se tam nepočítáte!)
 
 

Reklama