Maličkosti

Pradědova epidemie

21. srpna 2012 v 10:47 | Lemonpie
Ještě než Vám poskytnu kompletní zpravodajství o Jeseníkách, musím se zmínít o jedné věci, která mě dost zaujala. Od minulé návštěvy, která se konala vloni v létě, se toho tam změnila spousta, ale tohle mě praštilo do očí nejvíc. Tak naschvál:

Hned první den po příjezdu jsme se vydali na vycházku na Praděd a první co jsme nahoře uviděli byla vyřezávaná soška, co soška, socha v životní velikosti.
"To tady minule nebylo!"
/podezřelé pohledy/
Po bližším ohledání jsme zjistili, že na kladívku má napsané Praděd, což dost jednoznačně určovalo jeho totožnost, i když na první pohled vypadal se svou čepičkou a plnovousem spíš jako Děda Mráz v mysliveckém.
"No dobře, jsme na Pradědu, tak řekněme."

Za dva dny jsme se vydali na túru na Skřítka. Přejdeme poměrně frekventovanou silnici, projdeme kolem tradiční kamenné miniatury skřítka a blížíme se k našemu oblíbenému místu na svačinu. Nad ním se ale tyčí ta stejná socha, akorát v jiném provedení.
"No to snad ne! Tady taky? Jakoby už tu jedna socha nebyla!"
/zmatené kroucení hlavou/
To jsme však ještě netušili, co nás čeká další den.

Vydali jsme se totiž do Karlovy Studánky - místo docela neškodné, co by tam Praděd dělal, to spíš třeba zakladatel lázní. Chyba lávky! Uprostřed městečka na nás Praděd čekal taky. Začali jsme si připadat jako v nějakém hororovém filmu, za chvíli se objeví i u nás v pokoji! Tenhle byl v provedení "přírodní", tzn. bez nátěru. Stál na jakémsi piedestalu a vedle něj byla cedulka: "Obci Karlova Studánka věnoval Jiří Halouzek v dubnu 2012". Ha, máme viníka!

Další dny už nás naštěstí pronásledovat přestal, a tak jsme se šťastně dožili až posledního dne. Ještě jednou jsme si zopakovali toho na Pradědu a hurá domů. Prvního jsme uviděli v jakési vesničce. Druhého uprostřed Rýmařova. Všichni byli stejní a nepochybuji, že jich je tam roztroušených ještě víc. Myslím, že o nich natočím film a bude to horor.

Tady jest fotodokumentace:

Praděd


Skřítek


Karlova Studánka



Cedulka



Další dva jsem bohužel vyfotit nestihla, ale věřte mi, byli tam!

Evžen, lovec žen

24. dubna 2012 v 21:41 | Lemonpie
Asi jsem se zamilovala :-D


Je to Evžen, lovec žen, nesmí zůstat nestřežen ... Moje oblíbená chvíle je 0:22. Tak pěkné spaní a hezké sny o Evženovi
P.S. Jen by se mohl přestěhovat do Finska
 
 

Reklama